9. Ročník Maratonu s roztroušenou sklerózou tentokrát v Prague British International School

MaRS je 24hodinový mezinárodní maraton cvičení pro pacienty s roztroušenou sklerózou(RS) i bez ní. Vznikl v roce 2012 z podnětu pacientů a terapeutů pražského RS centra Všeobecné fakultní nemocnice, jeho organizátorem je Nadační fond IMPULS. Akce se koná vždy první březnový víkend – od pátku do soboty, nepřetržitě 24 hodin, v tělocvičnách a na sportovištích po celé republice i v zahraničí.

Cvičení probíhá pod odborným dohledem v kruhovém tréninku nebo při skupinových cvičeních, které jsou vhodné pro pacienty s RS. Pohybové aktivity jsou ale určeny i jejich rodinám, přátelům, lékařům, terapeutům či zdravotním sestrám a komukoliv dalšímu, kdo chce podpořit dobrou věc. Do maratonu se zapojují i hendikepovaní lidé na vozíčku a imobilní pacienti cvičením z domova.

Oficiální start letošního maratonu je první pátek v březnu - 6. 3. v 16. hodin, konec v sobotu 7. 3. v 16. hodin. Je možné cvičit kdykoli v průběhu těchto dvou dnů (od pátečního rána do sobotního i pozdního večera).

Roztroušená skleróza - zkráceně RS,  je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu (mozek a míchu), čímž způsobuje demyelinizaci (rozpad myelinových pochev). Nemoc postihuje zejména mladé dospělé (od 20 do 40 let) a její výskyt je častější u žen (přibližně v poměru 2:1). Její prevalence se pohybuje v rozmezí od 2 do 150 pacientů na 100 000 obyvatel. Onemocnění popsal v roce 1868 jako první Jean-Martin Charcot.

RS ovlivňuje schopnost nervových buněk (neuronů) v mozku a míše spolu vzájemně komunikovat. Nervové buňky spolu komunikují prostřednictvím vysílání nervových vzruchůpřes dlouhé neuronové výběžky axony (neurity), které jsou obaleny v izolační látce nazývané myelin. Ten významně urychluje vedení nervového vzruchu a zabraňuje jeho přenosu na okolní vlákna a struktury. Je bezpodmínečně nutný ke správnému fungování centrální nervové soustavy. Při RS napadá imunitní systém myelin a ničí jej. To v důsledku znamená, že axony již nadále nejsou schopny účinně přenášet nervové vzruchy. Slovo skleróza (z řeckého skleros, tj. tuhý) v názvu nemoci odkazuje ke zjizvením v bílé hmotě. Ta vznikají v místech zánětlivých ložisek (odborně plaků či lézí), kde již zánět odezněl. Slovo roztroušená pak naznačuje, že RS může vytvořit více ložisek. Přestože o procesech, které se podílejí na rozvoji choroby, je známo mnoho, samotná příčina vzniku onemocnění je stále neznámá. Mezi teorie etiopatogeneze patří genetické vlivy či infekce. Během studií došlo i k odhalení různých rizikových faktorů prostředí.

U roztroušené sklerózy se mohou vyskytnout prakticky jakékoliv neurologické symptomy, které často přechází ve fyzickou a kognitivní invaliditu  a neuropsychiatricképoruchy. RS se podle průběhu dělí na benigní a maligní. První zmíněný je charakterizován malým množstvím atak s minimálními následky, druhý pak těžkými záchvaty a rychlým nárůstem invalidity.  Hlavní dělení RS zná čtyři základní formy nemoci: relaps-remitentní, sekundárně progresivní, primárně progresivní a relabující-progresivní. Mezi záchvaty mohou symptomy zcela vymizet, avšak i přesto často přetrvávají, zejména v případě pokročilejších stádiích nemoci, neurologické potíže.

Pro roztroušenou sklerózu neexistuje žádná známá kauzální léčba. Dostupné léky se zaměřují především na zmírnění obtíží, předcházení nových atak, zpomalení progrese onemocnění a zabránění invalidity (symptomatologická léčba)  Střední délka života je u pacientů s RS téměř stejná jako u populace bez RS.