V den 85. výročí německé okupace českého území nechal pražský hrad odvézt národní poklad do Drážďan

Historicky poprvé opustil korunovační kříž české území směrem do německých Drážďan právě na 85. výročí černého dne české historie, kdy začala okupace Německem. Je s podivem, že také poprvé v historii nebyl kříž v období Velikonoc na české půdě. V historii byl přitom vždy na Velký pátek součástí průchodu Karlštejnem jako spojení s Duchem svatým.

Korunovační kříž nazýván také jako Zemský kříž Českého království patří k našim nejvýznamnějším uměleckým předmětům. Je součástí Svatovítského pokladu. Nechal ho zhotovit Karel IV.

Není ale jen skvostným uměleckým dílem. Uvnitř schovává nejvýznamnější relikvie spojené s utrpením Kristovým. Vždy na Velký pátek s křížem procházel Karel IV. po Karlštejně, což symbolizovalo křížovou cestu. Podle historičky Hany Sar Blochové byl tento rituální průchod hradem nejposvátnějším aktem pro Země koruny České.

„Rituální průchod hradem byl vždy nejvýsostnějším a nejposvátnějším aktem pro Země Koruny české‘‘ řekla historička Hana Sar Blochová.

Jeho vyvezení ve výročí dne, kdy Češi zažívali utrpení ze strany Německa, do německých Drážďan, je výsměchem českému národu. V hluboké i novodobější historii žádný panovník ani státník nedovolil, aby byl tak vážený symbol českého národa vyvezen, a navíc na výstavu, která je jen stěží pochopitelná a s naší vlastí má jen pramálo společného. Výstava nese název Fragmenty paměti a kříž zde bude společně s dalšími vzácnými předměty Svatovítského pokladu až do 8. září 2024. Je udivení hodné, že jeden z nejcennějších českých symbolů je součástí projektu, kde se kombinuje moderní keramika, fotografie dokumentující zeď mezi Izraelem a Palestinou a film o zvětšujícím se suchu na zemi.

„Ta trojkombinace s těmito podivnými výstavními náměty mně připadá „mimo mísu“ a degradující naši českou státnost, „ dodala Blochová.