Soud došel k závěru, že dopravní podnik nebyl nikým tunelován a všechny osvobodil

Do soudní síně si přišlo vyslechnout rozsudek pouze šest obžalovaných. Nechyběl mezi nimi bývalý ředitel pražského dopravního podniku Martin Dvořák, avšak Ivo Rittig nepřišel.

Soudce Petr Hovorka uvedl, že žalovaný skutek nebyl trestným činem a rozhodnutí zatím není pravomocné, nicméně státní zástupce Adam Borgula se proti tomuto na místě odvolal. Už při příchodu do soudní síně Borgula několikrát řekl, že vinu všech obžalovaných se podařilo plně prokázat, a to i přesto, že soudce nevyhověl všem důkazům včetně přehrání odposlechů Rittiga.

Zmiňovaná kauza pražského dopravního podniku má dvě hlavní větvě, přičemž první z nich se týká smluv a druhá popisuje údajné praní špinavých peněz. Co se týče smluv, ty byly podnikem uzavřeny v roce 2008 kvůli zajištění prodeje jízdenek, tisku jízdenek a vzniku elektronické jízdenky. Praní špinavých peněz se mělo týkat peněz vyvedených na základě těchto kontraktů. Dopravní podnik jako poškozený měl přijít o více než 457 milionu korun.

Státní zástupce Borgula požadoval pro většinu obviněných pětileté tresty a také peněžité tresty ve výši pěti nebo deseti milionů korun, a to i pro Rittiga a Dvořáka.

Obžaloba v první větvi případu vinila Dvořáka a další dva bývalé zaměstnance dopravního podniku, a to ekonomického ředitele Ivo Štiku a šéfa služeb Tomáše Petanu. Dalším byl jednatel firmy Cross Point Pavla Švarce, Jana Janků z papírny Neograph a také Petera Kmetě z karibské firmy Cokeville Assets.

V druhé větvi kauzy, a to ohledně praní špinavých peněz, byli obžalováni z legalizace výnosů z trestné činnosti Ivo Rittig, potom i jeho údajná spojka v DPP Jan Valtr a také jeho právníci David Michal, Marek Stubley a Karolína Babáková. Dalšími byli Petr Michal a Jana Šádková z účetní firmy Peskim, advokát Aleš Rozehnal se společníkem Ferdinandem Überallem a Dvořákovou matkou Marií, která si měla z těchto peněz pořídit dům na Madeiře.