Naděje pro nemocné s Parkinsonem. Lékaři testují novou metodu

Na vývoji nové a zároveň převratné metody pracoval český neurolog David Školoudík, který s největší pravděpodobností dokáže odhalit Parkinsonovu chorobu dříve před tím, než u pacienta propukne.
Jedná se o jednoduchou, rychlou a bezbolestnou metodu, přičemž diagnostika využívá vyšetření ultrazvukovou sondou. Ta, když se pak pacientovi přiloží na spánek, následným odrazem zvuku pak vznikne změť šedých odstínů.

U pacientů s Parkinsonovou nemocí jsou na určitých částech mozku viditelné změny, což je na ultrazvuku vidět takzvaná černá hmota, která způsobuje úbytek dopaminu. To vše jde na ultrazvuku vidět již delší dobu před propuknutím nemoci.

Jestliže se předpoklad potvrdí, lékaři budou moci do budoucna odhalit rizika rozvoje choroby a zahájit léčbu včas, ne-li s předstihem. Nicméně jemné odchylky šedých odstínů nelze rozpoznat lidským okem, ale počítač to přečíst dokáže.

Již několik měsíců se testuje software, který umí odhalit a analyzovat šedi a změny na mozku. „Princip už pak funguje víceméně všude, tedy na Alzheimerovu demenci, depresi či panickou poruchu. Jen se měří jiné místo mozku,“ popsal neurolog a ředitel Centra vědy a výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci David Školoudík.

Software pracuje tak, že analyzuje obraz pixel po pixelu a následně zobrazí údaje. „Přístroj je lepší než lidské oko. I když je člověk expert, přístroj mu pomůže naprosto objektivně. Spolupracujeme i na dalších aplikacích na onemocnění typu Alzheimerova demence nebo deprese,“ uvedl projektový manažer a IT odborník Marek Vaculík, který se na vývoji podílel.

Nová metoda se testuje v pražské nemocnici Motol a v Ostravě. „Zkoumáme ultrazvukové nálezy v oblasti černé hmoty, zda by mohly mít prognostický význam. Nálezy korigujeme s magnetickou rezonancí,“ uvedla neuroložka z motolské nemocnice Petra Kešnerová.

Parkinsonova choroba je chronické onemocnění centrálního nervového systému, jenž postihuje lidi nad padesát let. Nicméně výjimkou nejsou ani osoby mladší, u kterých se tato nemoc může projevit.

Toto onemocnění propuklo u Blanky Sedláčkové po jejich čtyřicátých narozeninách. „Nejdřív jsem měla třes levé ruky. Pak už to šlo docela rychle,“ vzpomíná Blanka Sedláčková. Než se dozvěděla svoji diagnózu, trvalo to ještě rok. „Nemoc se dá prokázat s určitostí, až když se vyloučí jiné nemoci a projeví se základní příznaky, tedy třes, ztuhnutí a zpomalení. Dodatečně jsem zjistila, že první příznaky u mě byly nadměrné pocení, a to bylo dva roky předtím, než se mi začala klepat ruka.“

Medicína v současnosti ve velkém pokročila, avšak co se týče Parkinsonova onemocnění, lékaři zatím umí příznaky jen potlačit, a to tak dobře, že okolí častokrát nic nepozná. To potvrdila i Blanka, která po nasazení medikamentů měla pocit, jako by byla zdravá. Tento stav trvá i několik let.

Pomoct lidem s touto nemocí může také hluboká stimulace mozku, kdy se do pacientova mozku implantuje elektroda, která ovlivní lidem schopnost umět se o sebe postarat. „Stimulační souprava se skládá z elektrody zavedené do mozku, pod kůží kabelem propojené se stimulátorem, který je vložen pod kůži na hrudníku pod klíční kostí. V cílovém jádru se vysílají elektrické impulzy,“ popsal zákrok neurolog Dušan Urgošík z Nemocnice Na Homolce, která úzce spolupracuje se Všeobecnou fakultní nemocnicí. Tato operace se provádí také v olomoucké a brněnské nemocnici.

Implantovaná elektroda do mozku bývá většinou celoživotní záležitostí. V České republice s ní žijí přibližně dvě procenta populace, přičemž podle lékařů by bylo optimální, kdyby se čísla pohybovala okolo deseti až patnácti procent. „Implantaci provedeme asi u dvaceti pacientů ročně. Vzhledem k počtu parkinsoniků a přidružených podobných chorob je to nedostačující číslo,“ konstatuje Urgošík.

Všeobecná zdravotní pojišťovna již lidem přislíbila změnu a postupně bude ve smlouvách s centry provádějící tyto výkony definovat přesnou částku, kterou dostanou k lepšímu plánování výkonů a aby se jejich počet navyšoval. Ministerstvo zdravotnictví má v plánu tato zařízení povýšit na status specializovaných center. „Statut centra přináší vyšší právní jistotu při jednání s pojišťovnou a stabilitu financování,“ uvedla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.