Masakr v Urumči: Historické pozadí a důsledky

Historické pozadí

Urumči, hlavní město autonomní oblasti Sin-ťiang, je domovem pro rozmanitou směsici etnických skupin, včetně Ujgurů, kteří jsou převážně muslimští, a Chanských Číňanů. Napětí mezi těmito skupinami má dlouhou historii, sahající až do období čínské nadvlády nad regionem.

Sin-ťiang, bohatý na přírodní zdroje, se stal strategicky důležitým územím pro čínskou vládu. Přistěhovalectví Chanských Číňanů v posledních desetiletích a kulturní a ekonomická marginalizace Ujgurů vedly k rostoucímu napětí a nespokojenosti mezi místním obyvatelstvem.

Průběh událostí

Masakr v Urumči byl výsledkem série násilných střetů, které začaly jako poklidná demonstrace Ujgurů, protestujících proti údajné nespravedlnosti a diskriminaci. Demonstrace byla reakcí na předchozí incident v továrně na jihu Číny, kde došlo ke smrtelnému útoku na ujgurské pracovníky.

5. července 2009 se tisíce Ujgurů shromáždily v centru Urumči, aby vyjádřily svou nespokojenost. Protest rychle eskaloval do násilných střetů mezi Ujgury, Chanskými Číňany a bezpečnostními silami. Během několika hodin se město proměnilo v bojiště, s oběťmi na obou stranách.

Oficiální čínské zdroje uvádějí, že během těchto nepokojů zahynulo 197 lidí a více než 1700 bylo zraněno. Nicméně ujgurské zdroje tvrdí, že počet obětí byl mnohem vyšší a že čínské úřady potlačily skutečné údaje.

Následky

Masakr v Urumči měl dalekosáhlé následky nejen pro obyvatele Sin-ťiangu, ale i pro celý čínský stát. Vláda zvýšila bezpečnostní opatření v regionu a zavedla tvrdé kontrolní mechanismy, které měly zabránit dalším nepokojům. Sin-ťiang se stal jedním z nejvíce sledovaných a kontrolovaných míst na světě, s rozsáhlým využitím kamerového systému a digitálního sledování.

Násilí a represivní opatření dále prohloubily propast mezi Ujgury a Chanskými Číňany, což vedlo k pokračujícímu napětí a nespokojenosti. Mezinárodní organizace pro lidská práva opakovaně upozorňovaly na porušování lidských práv v regionu a vyzývaly k větší transparentnosti a spravedlnosti.

Závěr

Masakr v Urumči zůstává bolestivou připomínkou etnického napětí a složitých vztahů mezi různými skupinami v Číně. Události z 5. července 2009 ukazují, jak snadno mohou poklidné protesty eskalovat do násilí, pokud nejsou správně řešeny.

Velkým kritikem čínského systému a genocidy Ujgurů čínskými úřady je prezident World Uyghur Congressu Dolkun Isa. Ten v aktu.cz v rozhovoru přiznal, že nemá informace o svoji rodině, která byla v komunistické Číně a několik let byl dokonce veden na seznamu jako terorista. Sám Isa se pak snaží celý svět přesvědčit o nebezpečí komunistické Číny, která v době masakru v Urumči například vypla internet a sociální sítě. I přesto se pár záběrů a fotek z masakru dostalo na veřejnost. Metody komunistické Číny pak označuje za velmi nebezpečné nejen pro menšiny v Číně, ale i pro celý svět, kdy se Čína snaží i přes své ekonomické zájmy výrazným způsobem ovlivňovat světové dění.