Finsko se stalo 31. členem NATO

Finsko, které se dlouho drželo politiky neutrality, se po pádu SSSR stalo členem Partnerství pro mír, programu založeného v roce 1994 s cílem budovat důvěru a spolupráci mezi NATO a dalšími evropskými zeměmi. Finsko je také členem Evropské unie od roku 1995, což ještě více posílilo jeho vazby s ostatními západními zeměmi.

Důvody pro vstup

Hlavním faktorem, který přispěl k rozhodnutí Finska o vstupu do NATO, byla rostoucí bezpečnostní hrozba ze strany Ruska. Ruská anexe Krymu v roce 2014 a následná válka na východě Ukrajiny vyvolaly obavy o možné expanzivní ambice Kremlu. Připojení k NATO poskytuje Finsku jistotu kolektivní obrany, kterou aliance zaručuje svým členům.

Kromě toho Finsko posiluje svou spolupráci se sousedním Švédskem, které také zvažuje vstup do NATO. Společné vojenské cvičení a koordinace obranných politik mezi těmito severskými zeměmi by mohly být významným přínosem pro celou alianci.

Reakce

Reakce na vstup Finska do NATO byly různorodé. Zatímco většina členských zemí NATO vítá připojení Finska, Rusko ostře kritizuje rozhodnutí a považuje ho za provokaci. Kreml varuje před dalším zhoršením vztahů mezi Ruskem a západními zeměmi.

Výzvy a dopady

Vstup Finska do NATO přináší řadu výzev a dopadů pro celou alianci. Především je třeba zajistit úspěšnou integraci finských ozbrojených sil do struktur NATO a zajištění interoperability se spojeneckými armádami.

Stránky finského parlamentu také byly aktuálně napadeny DDoS útokem. Politici se domnívají že útok souvisí se vstupem Finska do NATO