Fico se vrací! Jeho Smer zvítězil ve volbách na Slovensku

Druhé místo obsadila strana PS s 16,05 procenty hlasů a třetí příčku obsadila strana Hlasem s 15,33 procenty hlasů. Do slovenského parlamentu se dostanou také další subjekty. Koalice OLaNO a přátelé získala přes devět procent hlasů, Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) přes sedm procent, Slovenská národní strana (SNS) téměř šest procent a strana Svoboda a Solidarita (SaS) přes 5 procent. Hranici pěti procent ale zřejmě nepokoří hnutí Republika (4,9 procenta). Zatímco některé z těchto stran jsou konzervativní, jiné jsou liberální a nacionalistické, což poukazuje na různorodost politických preferencí voličů.

Druhá nejsilnější strana ve slovenských volbách, Progresivní Slovensko, udělá podle svého šéfa Michala Šimečky všechno pro to, aby vládu nesestavil vítězný Směr-SD.

Peter Pellegrini, jehož Hlas-SD skončil na třetím místě, už Ficovi blahopřál a nabídl se jako partner k jednání o koalici.

Proč byly volby předčasné? V létě roku 2022 se na Slovensku rozpoutala politická bouře, když vládní strana Svoboda a solidarita (SaS) vypověděla koaliční smlouvu a postavila premiéra Eduarda Hegera (OĽANO) před ultimátum. Tato situace vyžadovala buďto odchod ministra financí Igora Matoviče, člena OĽANO, z vlády, nebo rezignaci ministů SaS.

Nicméně, Matovič, sám předseda OĽANO a bývalý premiér, se rozhodl v kabinetu setrvat. Vláda tak pokračovala, i když nyní jako menšinová. V prosinci téhož roku se SaS rozhodla vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry vládě a aktivně podpořila její pád. Igor Matovič opustil vládu až týden poté, kdy SaS podpořila navrhovaný rozpočet pro nadcházející rok.

Slovenská vláda bez důvěry zůstávala ve funkci do doby, než bude jmenována nová vláda. V průběhu této doby měla však omezené pravomoci, pokud jde o zásadní otázky vnitřní, zahraniční a hospodářské politiky. Navíc obsazování státních funkcí vyžadovalo prezidentův souhlas. 

V květnu loňského roku prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala první slovenskou vládu, kterou lze označit jako "úřednickou". Předsedou této vlády se stal Ľudovít Ódor, který předtím působil jako viceguvernér Národní banky Slovenska.Tato nová vláda nestraníků měla však závažným způsobem omezené pravomoci, protože nezískala důvěru parlamentu. Důsledkem toho měla omezený manévrovací prostor a byla schopna vykonávat pouze omezené pravomoci a povinnosti vlády.

Slovenští voliči podpořili politika, proti němuž v roce 2018 vypukly masové protesty po brutální vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně. Tato tragédie vyvolala bouři odporu a zlosti v celé zemi, a stala se symbolickým okamžikem, který odhalil temnou stránku slovenské politiky. V té době byl Robert Fico, tehdejší premiér a předseda strany Směr-SD, spojován s budováním něčeho, co někteří nazývali "mafiánským státem". Tato obvinění souvisela s klientelistickými vazbami a předáváním moci a státních finančních prostředků spojencům na politické scéně.

V roce 2018 byl Robert Fico a jeho strana Směr-SD na pokraji pádu, a málokdo si tehdy představoval, že by se mohl vrátit do politiky se stejnou silou a vlivem. Jeho návrat do politického dění je bezesporu pozoruhodný.