Desítky ordinací ve vesnicích končí

Například v Dlouhé Loučce na Olomoucku zavřela ordinaci k poslednímu květnu dětská lékařka. „Jezdila i do Šumvaldu, takže obě obce jsou teď bez pediatra. Zkoušel jsem někoho sehnat, ale je to špatný. V nedalekých Bohuňovicích se o to marně snaží už od ledna,“ uvedl místní starosta Ladislav Koláček.

Česko již delší dobu trápí nepříznivý trend stárnoucích dětských i praktických lékařů. Nyní více lékařů odchází, než přichází. Nejvíc jsou tímto problémem zasaženi občané ve vesnicích, a to zejména proto, že pro mladé lékaře není venkov dostatečně atraktivní a radši směřují do měst. Údaje z nově spuštěného Národního zdravotnického informačního systému vypovídají zcela jasně. V roce 2017 uzavřelo své ordinace v obcích do dvou tisíc obyvatel 48 lékařů, loni 42. Co se týče pediatrů, v roce 2017 jich odešlo z vesnic 44, v loňském roce 29.

Ministerstvo zdravotnictví chce tento trend zvrátit připravenými opatřeními. Chce také navýšit počet mediků. „V letech 2019 až 2029 budou české lékařské fakulty podpořeny částkou téměř sedm miliard korun, což jim umožní zvýšit kapacity o 15 procent a zároveň zvýšit platy učitelům,“ řekla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

„Začíná se objevovat trend nenávratného zavírání ordinací. Je to tikající bomba, která se, jestli někdo nezačne něco dělat, do pěti deseti let projeví katastrofou,“ řekl na nedávné konferenci zdravotnických odborů ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Za tím stojí zejména stárnutí lékařské populace, kdy polovině všem praktikům je více jak 56 let a polovině pediatrům přes 57 let.

V oblastech, kde je omezená dostupnost zdravotních služeb, můžou praktičtí lékaři žádat o dotaci ve výši půl milionu korun, a to na mzdu sestry či zdravotnického asistenta a také na zařízení ordinace. Také zubaři jsou takto podobně podporováni. „O dotace pro zubaře a praktické lékaře v odlehlých oblastech je čím dál větší zájem. Do různých krajů republiky tak jen od začátku roku 2019 putují schválené dotace pro pět zubařských ordinací a dvanáct ordinací praktického lékaře,“ řekla Štěpanyová.

Do systému primární péče přijde každoročně přibližně 150 praktických lékařů. „Díky tomu v absolutním počtu praktických lékařů neubývá. Ale mladí se příliš nehrnou do málo atraktivních oblastí, jako je venkov,“ konstatoval předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Dle jeho slov je také realitou to, že mladí se stěhují spíš do větších měst, čímž se venkov jako takový mladými lidmi vylidňuje.

Dalším problémem je také to, že v několika obcích měli lékaři jejich detašovaná pracoviště, přičemž mají ordinaci ještě někde jinde. Tato detašovaná pracoviště ale postupně končí, a to kvůli finančním nákladům, co se týče například připojení k internetu a s ním spojené e-recepty apod. Potížemi mohou být také dovolené lékařů. Když má doktor ordinaci ve vesnici a chce si vzít dovolenou, jeho povinností je si zajistit za sebe záskok. „A otázka není jen, jak zástup zaplatit, ale kde ho vůbec sehnat při takovém nedostatku praktických lékařů,“ řekl Šonka.

Nedostatek praktických lékařů ve vesnicích je opravdu problém, především z toho důvodu, že místní obyvatelé stárnou a potřebují lékaře, který je bude ošetřovat. Co se týče dětských lékařů, jejich odchod může být zapříčiněn také nedostatkem malých pacientů.

„I lékař se musí do určité míry uživit, a pokud je v obci 2000 obyvatel, tak tam rozhodně není takový počet dětí,“ podotkla předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.

Podle Šebkové je situace nedostatku lékařů, konkrétně praktických lékařů a pediatrů, zapříčiněná zhoršením ve vzdělávání. „V roce 2017 přestal existovat obor Praktický lékař pro děti a dorost. Přestože byl o něj v předchozích letech dramaticky stoupající zájem, už dva roky máme propad vstupu nových lékařů,“ řekla.
Stárnutí pediatrů ale není problémem jen obcí a menších měst. Například v Praze je 45 procent praktických lékařů pro děti a dorost starších přes šedesát let, což je víc než republikový průměr, přičemž každému pátému lékaři je více než 65 let.