Čeští piloti Gripenů se v rámci ochrany Baltských států rozhodně nenudí

Při tzv ostrých startech, kdy letadla neměla odpovídač a tím pádem nedošlo k identifikaci letounu se čeští piloti Gripenů potkali například se stíhacím bombardérem SU-34 fullback nebo s transportními letouny AN 72,26, 30.

První ostrý zásah, tzv. Alfa Scramble, byl pilotům vyhlášen jen několik dní po převzetí operačního úkolu během cvičného letu, který byl změněn na ostrý hotovostní let. Po navedení do oblasti kontaktu byl spatřen a identifikován letoun An-30.

Další ostré vzlety byly vyhlášeny pilotům vyčkávajícím na estonské letecké základně v průběhu následujících týdnů. Ve dvou případech dvojice pilotů českých gripenů identifikovala letouny, které neměly zapnuté odpovídače a tím nedodržely bezpečnostní pravidla pro lety po civilních letových tratích. V dalším případě šlo o dopravní letoun bez platného letového plánu doprovázený dvojicí stíhacích letounů. Pátý z ostrých vzletů se konal koncem minulého týdne, kdy čeští stíhači opět identifikovali dopravní letoun, který nekomunikoval s řízením letového provozu. V každém ze zmíněných případů se jednalo o letouny vzdušných sil Ruské federace.

uvedl náčelník Generálního štábu Armády ČR generál Aleš Opata.

Ve všech případech ostrých zásahů bylo provedeno přiblížení a vizuální identifikace strojů, vůči kterým byl nařízen vzlet hotovosti.

Na základě mandátu Parlamentu ČR bylo do Estonska vysláno 5 letounů Gripen a sedm desítek vojáků převážně z 21. základny taktického letectva Čáslav. V neděli 1. září 2019 čeští stíhači převzali úkoly střežení vzdušného prostoru Baltských států od příslušníků Královského letectva (RAF) britských ozbrojených sil. Češi na estonské základně Ämari budou působit

do 31. prosince 2019, kdy budou vystřídáni dalším členem Aliance. Návrat kontingentu je plánován bezprostředně po ukončení plnění úkolu, tedy v první polovině ledna 2020.
V průběhu mise se vystřídají na estonské letecké základně dvě rotace vojáků.
Stíhací letouny JAS-39 Gripen již střežily vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska dvakrát a to v letech 2009 a 2012, kdy operovaly z letecké základny Šiauliai. V letech 2014, 2015 a 2016 pak čeští stíhači střežili vzdušný prostor Islandu.